Popis události

Němečtí pacienti pracovali na stavbách celého areálu hřebčínu v Kladrubech až do počátku roku 1945. Od jara 1945 se začaly stále častěji objevovat zprávy o bombardování českého území. Zároveň se zřetelně projevoval ústup německých armád, který byl způsoben osvobozováním republiky Rudou armádou z východu a západními spojenci ze západu. Neklamným důkazem blížícího se konce války byly nezvyklé povozy s dřevěnými střechami, které zde byly hojně vidět koncem dubna. Povozy byly taženy hovězím dobytkem a naloženy nutným domácím nářadím, zásobami a dětmi. Jednalo se o uprchlíky z východních oblastí hroutící se Říše. Po nich následovala zpravidla již jen stahující se německá vojska.

Ve stejnou dobu občané Kladrub obdrželi od obce vyrozumění, aby se zaopatřili tím nejnutnějším a byli připraveni na evakuaci. Tato informace zapříčinila, že lidé měli velké obavy o své životy a v přilehlých polích a lesích si zřizovali prozatímní kryty. V prvních květnových dnech opouštěli lazaret v Kladrubech vojáci. Vojenská kolona byla zastavena na Žižkově náměstí ve Vlašimi, kde byla odzbrojena místními povstalci. Ještě 5. a 6. května projíždělo v blízkosti lazaretu velké množství německých tanků a děl, které však už byly vybaveny bílými praporky či kapesníky a přihlížejících občanů si již nikdo z Němců nevšímal. Vojáci se maximálně pokoušeli sehnat civilní oděv.

Dne 7. 5. 1945 ustupovali Němci kolem Kladrub pozemní cestou k Vlašimi. V těchto dnech bylo možné zachytit i rozhlasové vysílání, tedy volání Prahy o pomoc. Na pozadí vysílání byla slyšet střelba a lidé byli velice rozrušeni ze zpráv, které z pražské vysílačky slyšeli. Uklidnění nastalo, až když byla Praha 9. května osvobozena Rudou armádou. Až poté se lidé začali rozhlížet kolem sebe. Sbíraly se zbraně a střelivo, odhozené kolem silnic včetně pancéřových pěstí, pistolí apod. V širokém okolí bylo možné podél cest spatřit nejen převalená auta, ale i tanky. Důležité však bylo, že válka skončila.

Podle dochovaných zpráv byla po odchodu Němců v Kladrubech zřízena repatriační stanice, kterou procházeli sovětští vojáci a bývalí zajatci před návratem domů. Od ledna do září roku 1946 bylo sanatorium ve správě Ústřední rady odborů a léčili se zde váleční invalidé z celého Československa.

Fakta

Dnešní památník obětem druhé světové války je umístěn v parku vedle místní základní školy. Jeho stavba v roce 1949 byla typickou reakcí nových českých dosídlenců na změněnou společensko-politickou situaci. Odhalení památníku se podle vzpomínek pamětníků odehrávalo v rámci lidové slavnosti s přehlídkou kulturních vystoupení. Po roce 1989 došlo v souvislosti se změnou politických poměrů k dalším proměnám pomníku. Změnila se velikost a barva pamětní desky, původní text byl nahrazen novým, došlo k odstranění starého oplocení a komunistických symbolů a k úpravě okolní zeleně. Dnes je na pomníku nápis: „Těm, kteří padli, abychom my žili v letech 1938-1945“.

Pozn.: Tento pomník je dnes postaven přibližně v místech, kde v letech 1929-1945 stával pomník obětem první světové války. Památník v parku byl původně postaven již v prvních letech existence československého státu těm z místních mužů, kteří se nevrátili z bojišť první světové války. Proměna objektu v době po ukončení druhé světové války pak byla typickou reakcí nových českých dosídlenců na změněnou společensko-politickou situaci.